Jan Cibulka, švec bydlící ještě v 60. letech 20. století v dnes již zbouraném domku čp. 182, měl částečně pohyblivý papírový betlém s dřevěným městem, který byl poháněn obuvnickým šicím strojem. Jeho součástky jsou již dávno rozprášeny v jiných orlickoústeckých cešcích a o tom, že byly kdysi v jeho majetku, svědčí dnes pouze signatury AS na reversu figur. Jeho betlém tvořila směsice autorů včetně majitele samotného. Protože už nebylo možné celek v současnosti komplementovat, vznikl v r. 2011 nápad zkusit vytvořit jeho repliku. Nicméně k dispozici byla pouhopouhá jedna jediná černobílá a hůře čitelná fotografie.
Po prvotním náčrtu jednotlivých skupin, jejichž pohyb by mohl být podpořen mechanikou, byly postupně každý rok v letech 2012-2016 vytvářeny tandemem Jaroslav Herain a Kamil Andres jednotlivý ucelené komponenty po kompletaci do jednoho celku v r. 2017.
Po pečlivém rozměření byly sesazeny na stupňovitou podestu tak, aby je bylo možné je ve finálním uspořádání převodů napojit na centrální hřídel, kterou bude pohánět jeden motorek. Pro případ, že bude v budoucnu nutné vyjmout některou z mechanik k opravě, bylo operativně vyřešeno nejen jejich usazení v konstrukci, ale i barevné zcelení podkladového terénu, který vyplnil polystyren pro instalaci statických částí. Nejnáročnější částí prací bylo rozhýbání figur pomocí vaček, hřídelí a převodů a jejich synchronizace.
Stejně jako v původním betlému zde najdete větrný mlýn, dřevaře, zvoničku nebo pumpu. Navíc objevíte děti hrající si na potoce, kovárnu, či husopasku nebo pochodující stráže na hradbách. Půvabná vesnice a město s několika ústeckými zákoutími je zasazeno před blízké Litice nad Orlicí či Žampach. Ale hlavně divák může vnímat životní energii, kterou mu figurky svou barevností a živostí pohybu předávají. Pozorně se zadívejte a zaposlouchejte se do pravidelného klapotu a zvonění.
Ukázku hýbajícího se malovaného papírového betlému můžete shlédnout zde na tomto odkazu.