DNES OTEVŘENO: 13:30-17:00

cz
pl
logo
  • Adresa
    Městské muzeum v Ústí nad Orlicí
    17. listopadu 72
    562 01
    IČO: 00486329
    DIČ: není plátcem DPH
    ID datové schránky: puwk5z6

    Otevírací doba

    Út až pá: 9:00-11:30, 12:30-17:00 hod. V so, ne a sv.: 13:30 - 17:00 hod.
    men1
    men3
  • havel
    Výstava probíhá ve foyer Roškotova divadla a je volně přístupná v době promítání kina a
    Výstava modelů orlickoústeckého rodáka Oldřicha Ambrože.Těšit se můžete nejen na lodě, vzducholodě, ponorky a dětské
    Reprezentativní výstava ke 150. výročí narození slavného ústeckého rodáka připravená ve spolupráci s městem Ústí
  • 14. října 2024
    Sympozium 2024
    Venkovské technické objekty 2024 - Česko-slovenské sympozium.
    2. listopadu 2024
    O secesní věž
    Tradiční muzejní šachový turnaj pořádaný v hale Hernychovy vily.
  • Pro veřejnost

    ilustrace_1000_400

    Přijďte si do muzea vlastnoručně vyzkoušet výrobu tkanin od začátku až do konce!

    Pro školy

    vernisaz_knapovsky_a_uhlirovi_13_20211201_1396560770

    Mgr. Gabriela Faronová – lektorka muzejního kroužku, telefon 464 649 556

    Muzejní kroužek

    pout2021_13_20210914_1923776377

    Mgr. Gabriela Faronová – lektorka muzejního kroužku, telefon 464 649 556

  • Adresa
    Městské muzeum v Ústí nad Orlicí
    17. listopadu 72
    562 01
    IČO: 00486329
    DIČ: není plátcem DPH
    ID datové schránky: puwk5z6

    Otevírací doba

    Út až pá: 9:00-11:30, 12:30-17:00 hod. V so, ne a sv.: 13:30 - 17:00 hod.
    men1
    men3
  • Výstava probíhá ve foyer Roškotova divadla a je volně přístupná v době promítání kina a
    Výstava modelů orlickoústeckého rodáka Oldřicha Ambrože.Těšit se můžete nejen na lodě, vzducholodě, ponorky a dětské
    Reprezentativní výstava ke 150. výročí narození slavného ústeckého rodáka připravená ve spolupráci s městem Ústí
  • 14. října 2024
    Sympozium 2024
    Venkovské technické objekty 2024 - Česko-slovenské sympozium.
    2. listopadu 2024
    O secesní věž
    Tradiční muzejní šachový turnaj pořádaný v hale Hernychovy vily.
  • Pro veřejnost

    ilustrace_1000_400

    Přijďte si do muzea vlastnoručně vyzkoušet výrobu tkanin od začátku až do konce!

    Pro školy

    vernisaz_knapovsky_a_uhlirovi_13_20211201_1396560770

    Mgr. Gabriela Faronová – lektorka muzejního kroužku, telefon 464 649 556

    Muzejní kroužek

    pout2021_13_20210914_1923776377

    Mgr. Gabriela Faronová – lektorka muzejního kroužku, telefon 464 649 556

* 7. března 1874 Ústí nad Orlicí

† 3. ledna 1928 Hořice v Podkrkonoší

sochař

* 7. března 1874 Ústí nad Orlicí
† 3. ledna 1928 Hořice v Podkrkonoší
sochař
Quido se narodil 7. března 1874 v domě čp. 388, v rodině soukeníka Romana Kociána, jako jeho šesté dítě. Vzhledem k tomu, že od mládí nedoslýchal na jedno ucho, nemohl se věnovat obchodu, jak si přál jeho otec. Na doporučení svého učitele odešel roku 1889 studovat Sochařsko-kamenickou školu v Hořicích v Podkrkonoší, kterou absolvoval v roce 1893.

Z Hořic vedla Kociánova cesta do Prahy na Umělecko-průmyslovou školu do ateliéru prof. Celdy Kloučka, který učil figurální a ornamentální modelování. V roce 1896 přestoupil k prof. Josefu Václavu Myslbekovi na Akademii výtvarného umění. Zde se mu dostalo v roce 1898 první významné pocty: „Šárka“ získala výroční cenu Akademie. Tato plastika byla pak také příčinou jeho dočasných roztržek s prof. Myslbekem (kritika napsala, že zase v tomto případě žák předčil Mistra).
V roce 1899 ukončil Kocián studia na akademii a na Novém Městě v Praze 2 v ulici Na Moráni č. 360 si zřídil ateliér. V roce 1901 modeloval jednu ze svých nejlepších soch, „Mrtvého Ábela“ (realizováno v bronzu před Sochařsko-keramickou školou v Hořicích v Podkrkonoší), která měla velký ohlas u kritiky a znovu jej usmířila s prof. Myslbekem. V roce 1902 získal za tuto plastiku Klárovu tzv. Římskou cenu a odjel na studijní cestu do Itálie. Rok 1904 byl pro něho zvláštní významný: navštívil Paříž a seznámil se s A. Rodinem a E´. A. Bourdellem. Setkání mělo vliv především na jeho další tvorbu.
V roce 1906 přijal místo profesora na Sochařsko-kamenické škole v Hořicích v Podkrkonoší a definitivně opustil Prahu. Zde se oženil a založil rodinu. Kociánův zhoršující se zdravotní stav vyvolal u nadřízených školských úřadů požadavek na jeho předčasný odchod do důchodu. Náhlé penzionování u něho však způsobilo hluboký psychický otřes a následoval záchvat srdeční mrtvice, kterému o tři dny později, 3. ledna 1928, podlehl. Quido Tomáš Kocián je pochován v Hořicích v Podkrkonoší.
Kociánovo sochařské dílo bylo zejména ve Východočeském kraji několik desítek let nespravedlivě opomíjeno, ačkoliv patří k nejlepším sochařským projevům první poloviny dvacátého století u nás. Teprve v posledním období dochází k převádění jeho nejlepších plastik do materiálu.
Foto: in Letopisy kraje a města Ústí nad Orlicí. 1940, č. 1, s. 2

Learn how we helped 100 top brands gain success

Skip to content